Jak rozpoznat u svých dětí vadné držení těla?

V minulém článku jsme se seznámili s vadným držením těla, popsali jsme si možné příčiny vzniku a ukázali si, jaký to může mít dopad na vznik bolestí pohybového aparátu u dětí i dospělých. Dnes bych se ráda věnovala druhům vadného držení těla a tomu, jak sami doma rozpoznáte, jestli toto nesprávné držení má i Vaše dítě.

Páteř je osovým orgánem lidského těla, který plní dvě základní a protichůdné funkce – statickou a dynamickou. Musí být tedy nejen dostatečně pevná, ale i pružná. Jestliže se podíváme na člověka zezadu, uvidíme v ideálním případě páteř přímou. Při pohledu zboku je však patrné fyziologické „dvojesovité“ zakřivení – tzv. krční lordóza (prohnutí páteře vpřed), hrudní kyfóza (prohnutí páteře vzad), bederní lordóza a křížová kyfóza. Toto zakřivení plní funkci tlumiče nárazů v gravitaci a jakékoli zvětšení či zmenšení je považováno za vadné držení těla.

Abychom si mohli popsat jednotlivé typy vadného držení těla, je vhodné se seznámit i se správným držením. To je popisováno jako vzpřímený postoj člověka, který je estetický, ekonomický a nevede k přetěžování žádného segmentu těla. Chodidla jsou postavena na podložce na šířku pánve s vytvořenou podélnou i příčnou klenbou a váha je rozložena rovnoměrně na obou nohách, kotník zpevněný, Achillova šlacha nevychyluje z osy, kolena nejsou v maximálním propnutí, pánev v neutrálním postavení, neprominuje („nevyčnívá“) břišní stěna. Páteř je při pohledu z boku mírně dvojesovitě prohnutá, zezadu přímá. Hrudní kost směřuje vpřed a je nejvíce prominující částí, lopatky neodstávají. Ramena jsou rozložená do šířky a ve stejné výšce. Hlava je držena zpříma a vytažena za temenem vzhůru, brada svírá s krkem pravý úhel a je mirně zasunutá vzad.

Poor-Posture
Jak rozpoznat u svých dětí vadné držení těla

Naproti tomu je vadné držení těla definováno jako takové, které se liší od normy správného držení a zpravidla není projevem pouze lokálního problému, ale poruchy funkce celého pohybového systému. Je charakterizováno tzv. svalovou dysbalancí, kdy je porušená rovnováha mezi jednotlivými svalovými skupinami – některé svaly mají tendenci se zkracovat na úkor jiných, které spíše ochabují. Tento začarovaný kruh se pak při dlouhodobém trvání a neléčení jen dále prohlubuje a vede ke vzniku nevratného strukturálního poškození pohybového aparátu, jež je příčinou projevu bolestivých stavů.
Existuje celá řada možností, jak nesprávné držení těla klasifikovat. V zásadě se abnormality rozdělují na hyperkyfózu, hyperlordózu, hyperkyfolordózu, plochá záda, skoliotické držení a chabé držení.

Hyperkyfóza

je definována jako zvětšené prohnutí v oblasti hrudní páteře a je spojena s předsunutým držením ramen i hlavy a odstávajícími lopatkami.

Hyperlordóza

je naproti tomu popisována jako zvětšené prohnutí bederní páteře, které doprovází oslabení břišních svalů s prominencí břišní stěny a oslabení hýžďových svalů a stabilizátorů pánve, jež se může projevit vtočením osy dolních končetin dovnitř.

Hyperkyfolordóza

Ve většině případů se však oba výše zmíněné problémy kombinují (prohloubení křivky v jedné etáži vede k prohloubení v ostatních částech páteře) a vzniká tak tzv. hyperkyfolordotické držení těla.

Plochá záda

jsou charakteristická zmenšením nebo dokonce vymizením fyziologického předozadního zakřivení páteře. Tato vada se může na první pohled zdát jako banální, opak je však pravdou – taková páteř je zcela nefunkční a nepracuje jako tlumič nárazů v gravitaci a má tendenci se nakonec vychylovat do strany – tedy vede ke vzniku skoliotického držení nebo skoliózy.

Skoliotické držení

U skoliotického držení těla dochází k nesprávnému vybočení páteře do strany (ne v předozadní rovině, jako tomu bylo u výše zmíněných vad), tudíž páteř při pohledu zezadu netvoří přímku, je patrná nestejná výška ramen, lopatek, pasu, boků. Klinický obraz skoliotického držení (funkční problém) imituje skoliózu (již strukturální problém) a odlišit od sebe je v kompetenci odborníků.

Chabé držení

Posledním typem vadného držení těla je tzv. chabé držení, které vzniká při celkově nižším napětí svalstva (tzv. svalové hypotonii) a je doprovázena prohloubením fyziologického zakřivení páteře, zvětšenou kloubní pohyblivostí a neschopností udržet tělo ve správné pozici po delší dobu.

VDT klasifikace
Jak rozpoznat u svých dětí vadné držení těla

Jak rozpoznat u svých dětí vadné držení těla?

Samozřejmě se můžete ptát, proč byste měli zrovna Vy – laici vyšetřovat vlastní dítě? Není to snad úkolem lékařů? Ano, kompletní vyšetření Vašeho dítěte je v kompetenci pediatra, ale preventivní prohlídky se absolvují vždy po dvou letech a za takto dlouhou dobu a v kombinaci s akcelerací růstu dítěte je možné, že se vadné držení těla velmi zhorší. Proto je vhodné dětem doma pravidelně měřit výšku, a sledovat tak rychlost růstu.

Nyní bych Vás ráda seznámila s orientačním vyšetřením držení těla, protože včasné odhalení deformity je velmi důležité pro vlastní efekt následné léčby. Nejlépe se veškeré odchylky zachytí při vyšetření ve spodním prádle a to při pohledu zepředu, zboku a zezadu.

Zezadu

vždy sledujeme přímku páteře, postavení hlavy, výšku a symetrii ramen, lopatek, boků, pánve, hýžďových svalů, zákolenních jamek, osu Achillovy šlachy a pat.

Zezadu
Zezadu
Zezadu
Zezadu

Z boku

pak hodnotíme zakřivení páteře, zda-li je prohloubené nebo oploštělé, předsunuté držení hlavy, předsun ramen, odstávající lopatky, prominující břicho či „zalomená“ kolena vzad a nožní klenbu.

zboku
zboku
zboku
zboku

Zepředu

Při pohledu zepředu lze hodnotit opět postavení hlavy, ramen, tvar hrudníku, asymetrii na žebrech, vychýlení pupku na stranu, osu dolních končetin – do „O“ nebo do „X“ či rovnoměrné zatížení obou končetin.

zepředu
zepředu
zepředu
zepředu

Dnes jsme se seznámili teoreticky i prakticky s typy vadného držení těla. V případě, že u svého dítěte zaznamenáte rychlý růst během krátké doby a objevíte některý z mnoha výše popsaných příznaků, je vhodné na ně upozornit pediatra, který zpravidla dítě odešle k dalšímu vyšetření na rehabilitaci, kde pak zpravidla fyzioterapeut kompletně zhodnotí posturální systém a navrhne individuální terapii vzhledem k danému problému.

Teď bych se s Vámi rozloučila a v příštím článku bych se ráda věnovala ještě naposledy vadnému držení těla a to konkrétně možnostem samotné terapie, prevenci vzniku či vhodným kompenzačním aktivitám.

Pěkný den!

Petra Lacinová

1 Comment

  • Sandra

    18.8.2023 at 14:29 Odpovědět

    Já bych tam spíše dala – jít proaktivně sami za odborníkem. Naše pediatrička neřeší nic. U všeho prohlásí: „Ale to má přece každý!“ %) Jistě, každý má vagnózné kotníku, jednu lopatku výše než druhou nebo podezření na alergie, astma nebo ADHD. Kdyby se s dětmi proaktivně sama k odborníkům neobjednávala, tak nevím, kde bysme s doktorčiným přístupem NEbyli.
    Snad 11 rodičů z 10 spoléhá na pediatra, sami si nic nenastudují a jen čekají a čekají a čekají až se pediatr možná uráčí dát pro dítě doporučené k odborníkovi.

Zveřejnit komentář